, , , ,

flaesh

čtvrtek, října 01, 2015

Jít do galerie Rudolfinum na vernisáž má několik výhod. Například, že si ve výstavních sálech nebudete připadat ztraceni, že v jejich prázdné rozlehlosti nejspíš neuslyšíte svou vlastní ozvěnu, a že konečně nebudete muset při soukromém oceňování vystaveních děl šeptat. Od vína si člověk nikdy nemůže slibovat příliš mnoho. Vernisáž dnes začínající výstavy s názvem FLAESH tedy proběhla v nejlepším pořádku!



Hlavním tématem výstavy, která v pražském Rudolfinu potrvá až do 3. ledna 2016 je figurální tvorba v mnoha jejích podobách a formách. To vyplývá také z názvu výstavy, který ve svém překladu primárně asociuje maso a části těla („flesh“), sekundárně pak záblesk čehosi abstraktního („flash“). Je skvělé, když nám hned první kontakt s výstavou, tedy její název a odpovídající vizuální komunikace přirozeně vymezí oblast pro naše uvažování. To nemá nic společného s potlačováním individuálního myšlení. Vymezení rámce dává našemu smýšlení řád a uceluje ho. 
Název a vizuál: palec nahoru

Výstavu připravil Petr Nedoma a představuje na ní 5 zahraničních umělkyň. Tracey Emin (*1963) z Velké Británie už známe. Dalšími jsou nizozemská malířka narozená v JAR Marlene Dumas (*1953), belgická sochařka Berlinde De Bruyckere (*1964), charismatická Američanka narozená v Německu výtvarnice Kiki Smith (*1954) a francouzská sochařka Louise Bourgeois (*1911 - †2010). Pro Tracey Emin a Berlinde De Bruyckere jdou to vůbec první výstavy u nás. Každá z umělkyň prezentuje zpracování daného tématu v samostatných sálech. Tento koncept dělá výstavu velmi přehlednou a pro diváka dobře uchopitelnou. Nejvíce nás oslovil společný projekt Tracey Emin a Berlinde De Bruyckere s názvem Do Not Abandon Me (Neopouštěj mě). Jde o soubor 16 tisků archivního barviva na tkanině. Podle autora výstavy je tvorba právě Tracey Emin na hraně společenských konvencí. Mně se takové tvrzení zdá zbytečně silné. Něžnější zpracování masturbující ženy jsem totiž asi ještě neviděla. Pocity slasti jsou snad vždy přijímány pozitivněji než pocity utrpení, osamocení a smrti. Právě ty jsou např. v podobě koňských kůží a roztékajících se lidských torz typické pro samostatné expozice Berlinde De Bruyckere a Louise Bourgeois. 
Zastoupení a kombinace umělců: palec nahoru

Jednoduchost a přehlednost výstavy je bezpochyby její velkou předností. Tento fakt může někdy vést k zmenšení intenzity síly zážitku. Ale co se dá dělat – risk je sice někdy zisk, ovšem méně většinou znamená více. Tato výstava je ve svém emočním působení velmi neutrální, nepohorší, neohromí, lehce nastíní a zbytek je na nás. Celkový dojem z výstavních sálů zaplněných lidmi živě a uvolněně diskutujícími nad díly je velmi příjemný (Jak jsem tak zaslechla dílo Tracey Emin „Mrtvé moře“ bylo - ve vší úctě - obecně přejmenováno na „Prochcaná matrace“). Komu výstava není vůbec určená, jsou děti a mládež. Chodit kolem exponátů po špičkách je nuda. Nemožnost být typicky dětsky bezprostřední je nuda. Nemožnost zapojit se je nuda. Být ignorován, protože můj mladý svět je mnohem obšírnější a představy o něm barvitější je nuda. Čistě pragmaticky: Umělecké dílo má svou cenu i hodnotu. Umělecké dílo je produkt. Každý produkt má svou cílovou skupinu. Tedy i umění má svou cílovou skupinu. A když si sedneme na zem od povznesené ideje, že je určeno všem, kdo o něj projeví zájem, pak je to zcela jistě ta skupina, která se teprve pastelky držet učí. V ohledu vyvolání zájmu nejen u kulturních nadšenců a intelektuálů tedy Flaesh nijak nevybočuje z řady.
Celková komunikace na veřejnost a vyvolání zájmu o umění: nuda, nuda, šeď

LOUISE BOURGEOIS Vyklenutá postava, 1993 Bronz, látka a železo 116,8 x 193 x 99,1 cm,
© Soukromá sbírka Courtesy Hauser & Wirth

BERLINDE DE BRUYCKERE Piëta, 2008 Vosk, epoxid, kov, dřevo 161,5 x 69,5 x 79 cm,
© Courtesy Hauser & Wirth Collection, Švýcarsko Foto Mirjam Devriendt

TRACEY EMIN Zcela zaneprázdněná, 2009 Vyšívané kaliko 156,5 x 180 cm Soukromá sbírka
© Courtesy of the Artist and White Cube

KIKI SMITH Girlanda, 2012 Tuš a koláž na nepálském papíře 162,6 x 411,5 cm,
© Kiki Smith, Courtesy Pace Gallery Foto Pace Gallery

MARLENE DUMAS Dorothy D., 1998 Tuš a akryl na papíře 123 x 69 cm
Majetek autorky, dlouhodobá zápůjčka De Pont museum, Tilburg
© Courtesy Zeno X Gallery, Antverpy

LOUISE BOURGEOIS & TRACEY EMIN Neopouštěj mě 2009–10
Archivní barvivo vytištěné na tkanině Soubor 16 tisků 6 tisků 61 × 76,2 cm 10 tisků 76,2 × 61 cm
Soukromá sbírka © Courtesy Hauser & Wirth

TRACEY EMIN Mrtvé moře, 2012 Použitá matrace a bronzový odlitek
Matrace 15 x 198 x 151 cm Větev 18 x 127 x 22 cm,
© Courtesy Tracey Emin Foto White Cube (Ben Westoby)

Zdroj všech fotografií: galerie Rudolfinum
Více na stránkách galerie.

You Might Also Like

0 komentářů