, , ,

Rytmy bez čtenáře

úterý, března 22, 2016

Jablkem sváru učiněna
– křižována v bezčasí 
Semenem ďábla je prý žena,
dlí v tmách, kde nic ji nespasí.
Přesto – v nitru dvojhlasí
celkem libozvučně vnuká,
to, co šelmě ústa dusí,
z čeho tělo puká.

Žít jen před branami slasti
jako v bezsemenné pasti?
Zkřivený odstín šarlatu!
V černé, barvě všeho krásti,
být prosta diktátu.
Lépe sebe přesáhnout!
Svérázně plynout, samovolně,
i smolně, bezuzdným živlem žhnout.

A tančila – bujaře frivolními pohyby,
když pohltil měsíc svět,
V karmínu utratila pochyby
když líbajíce ohyby
těla sebraného času 
Ďáblovi přála mínit, že ji sved.
Vedena pudy k lásce, nenávisti,
slyšela v chaosu svůj život hřmět.


Edvard Munch: Madonna, 1894–95, olej na plátně, 90,5 x 70,5 cm.
Zdroj: Norské národní muzeum (Nasjonalmuseet.no)

You Might Also Like

0 komentářů