, , , , , ,

Tělesnost na Kampě - okem bulvárním

sobota, července 09, 2016

Artový pankáčství se projevuje třeba tak, že na výstavu jdete den po jejím uvedení, ale napíšete o tom až za 6 týdnů. Protože prostě proto. Navíc, recenze k tomu je stejně hrozně jednoduchá. Výstava Tělesnost 1890 – 1821 v Museu Kampa je dobrá. A končí až 11. září, takže je stejně spousta času jít to tam omrknout.

Co k tomu mám tedy vlastně psát? Možná trochu historického kontextu, aby jeden věděl „oč tam vlastně běží". A třeba i několik tipů na to 

Proč by mě mohlo zajímat pár patlanin v muzeu.

Edvard Munch: Muži na břehu
Edvard Munch: Muži na břehu, 1908, olej na plátně, 100 x 120 cm (ze sbírky Belvedere ve Vídni).
Zdroj: http://www.museumkampa.cz/

Protože je to moderní umění

Ano, je to tak! Moderna je ve výtvarnictví vše od konce 19. století (fauvismus, expresionismus, kubismus…) až do cca 70. let 20. století (konceptuální umění, pop art, hyperrealismus, art brut…). Moderním uměním se teda neoznačuje to, co vzniká v nedávné minulosti nebo teď (tomu můžeme říkat třeba „současné“).

Protože i moderní umělci byli tak trochu pankáči

Pro modernu byl totiž charakteristický tvůrčí individualismus, tedy snaha oprostit se od akademických přístupů. Alternativní tvorba měla být vzpourou zkostnatělé historizující tradici. Umění je vždy ovlivňováno i stavem společnosti dané doby a soudobé okolnosti se do umění často promítají. Co se asi tak dělo na konci 19. století? Byl to vrchol průmyslové revoluce. A tak byla společnost ovládána rozličnými vědeckými tendencemi a člověk byl podrobován zevrubným psychologickým zkoumáním. Romantismus, symbolismus a jakékoliv okultní vědy museli jít stranou. I když, jak uvidíme dál, tady si hoši modernismu trochu naběhli… :-)

Protože jsou oslavou mládí, sexuality a přirozeného prostředí

Konečně jsme u tématu výstavy – tělesnost. Vystavení autoři v obrazech a sochách ukazují svou snahu o změnu přístupu k zobrazení lidského těla. Velmi se činí, aby tomuto svému hledání dali neromatickou podobu (pod heslem věda, pokrok a vzpoura) s ohledem na zachycení stavu duše a emocí (... protože psychologie). To vše – jak jinak samozřejmě – bez mytologických a idealistických příznaků. Za formální prostředek si volí expresi, tj. směr, který klade důraz na vyvolávání dojmů a na prožitky bez ohledu na konvence. Klasická liniová přesnost uhýbá ke skvrnitosti a pro zvýšení efektu je realistický obraz deformován skrze netradiční kombinace barev. Exprese je nositelem pohybu – vnějšího i vnitřního, protože úmyslné zkreslování vychází vstříc postižení psychiky. Další je v nadpisu.

Protože to, jak se věci jeví, není to, jaké doopravdy jsou

A teď přichází ta zábavná část. Všichni ze své tvorby sice oficiálně vytlačovali mystiku (a nejspíš si i mysleli, že to doopravdy dělají), ale všichni tomu kouzlu a svodu symbolistní snovosti stejně nakonec podlehli. A protože šlo o tu oslavu sexuality, tak cherchez la famme...
Oskar Kokoschka: Žena a otrok
Oskar Kokoschka: Žena a otrok, 1921, olej na plátně, 78 x 98 cm (ze sbírky Galerie Zlatá Husa).
Kokoschka se zde portrétně vyobrazil jako otroka své lásky k Almě Mahler.
Zdroj: www.monumentsmenfoundation.org

Protože je to vlastně trochu historický bulvár

Hlavními prezentovanými jmény jsou Munch, Kupka a Kokoschka. Takže pěkně popořádku.

Munchovou Múzou byla Daugny Juel, kultivovaná, ale živočišná divoženka. Daugny byla inteligentní, absint pila po chlapsku a s radostí smyslně tancovala na stole. Asi málokterému chlapovi by se tohle nelíbilo. Tato volnomyšlenkářská pianistka se stala symbolem osudové ženy mnoha mužům své doby. Nakonec se provdala za polského dekadentního básníka inklinujícího k satanismu (sic) Stanisława Przybyszewského. Strindberg z toho zklamání začal psát protiženské romány (ano, i jeho múzou byla) a zdrcený Munch ze zmařené lásky maluje svá nejlepší díla (Výkřik, Žárlivost, Smrt, Vampýr, Madonna). A jak to nakonec dopadlo s Daugny? Skončila se dvěma střelami v hlavě od svého bývalého milence, který pak ve svém zoufalství spáchal stejným způsobem sebevraždu. Ať to byla třeba ženská sakramentská, pochybuji, že by Munch něco obdobného namaloval pod omámením samotné vědy.

Kokoschkovu tvorbu zas prosycuje bouřlivý a vášnivý vztah s Almou Mahler, autorkou memoárové literatury a Múzou mnoha významných mužů. Alma si Kokoschku odmítala vzít a jejich společné dítě si nechala vzít. Kokoschka na to reagoval svým dobrovolným odchodem do 1. světové války. Kokoschkova nejlepší práce (Větrná nevěsta) vznikla k poctě Almě, jíž nikdy nepřestal milovat. Inu, hlavně žádná romantika v tvorbě, ano…? :-)

Kupkovy počátky a zejm. následná abstraktní tvorba, v historii českého výtvarného umění tak zásadní, byly veskrze prodchnuty spirituální energií a jeho jméno bylo na krátký čas spojeno s tvorbou tzv. „bosonohých proroků“ (to je něco jako předchůdci vitariánů naklonovaných s hnutím hippies, kteří bohatým brali a chudým dávali, a kteří se považovali za ztělesnění Ježíše Krista jen v revolucionářštější podobě). A samozřejmě ani Kupka nebyl žádné neviňátko a byl až magneticky přitahován k mnoha ženám, jimž čas od času podléhal.

František Kupka: Andrée
František Kupka: Kupkova nevlastní dcera Andrée, 1906, olej na plátně, 64,8 x 52,1 cm.
Zdroj: www.radio.eu
František Kupka: Pohyb
František Kupka: Pohyb (František kupka a Eugenie), 1910, akvarel na papíře (ze sbírky Galerie Zlatá Husa).
Zdroj: www.martinfryc.eu
Jinak na tom nebyla ani Auguste Rodin, sochař, kterého název výstavy sice nezmiňuje, ale který je podle mě nejlepší sochař moderny. Jeho tvorba velmi ovlivnila české výtvarníky daného období. Inspirací jeho nejkrásnějších děl byla sochařka a Múza Camille Claudel, jež byla jeho modelkou, žačkou i milenkou (a jejíž díla nejsou o nic míň přitažlivá, než ta Rodinova). A jak to dopadlo tady? Rodin nikdy nepřerušil svá pouta s dlouholetou oficiální partnerkou Rosé Beuret, se kterou se nakonec ve značně pokročilém věku oženil. Camille zůstává na pokraji nervového zhroucení a umírá v ústavu po choromyslné. Příběh jak z červený knihovny, co?

Tomu tedy říkám tvorba zásadně vymaněná z okovů mystiky, symbolismu, snů, okultních věd a orientovaná vědeckou exaktnost a mimo veškerou romantiku přírody i bytí… :-)

Bulvár má prý největší čtenost, tak proč to nezkusit i s málem výtvarných drbů. Tyto informace se ve výstavním textu neuvádí, ale myslím, že by přes svou senzacechtivost mohly rozšířit kontext vnímání vystavených obrazů i okolností, za kterých byly vytvořeny.

Tak punku zdar!     

You Might Also Like

0 komentářů