, , , ,

Už zapomněl...

sobota, prosince 24, 2016

Každá rodina, ať už více či méně orientovaná na tradice, ctí nějaké vánoční rituály. U nás dáváme pod talíř vždy minci, prostíráme pro návštěvu a před večeří pronášíme modlitbu nebo báseň. Nejsou pro mě už Vánoce bez básně, ať už jsem o Štědrý den kdekoliv. Někdy to jde snáz, jindy hůř... Věci jsou, jak jsou... 

Mystický Štědrý den i noc!

foto: Bibora Photography.
List, 2015, digitální tisk na EZ Pearl 300g Fujifillm papír, 90 x 60 cm.
Fotografie k zakoupení na www.artuare.cz 

Už zapomněl

Už zapomněl, jak voní listy borovice.
A necítí, jak voní ráno sychravé.
Že smůla za nehty se lepí sladce,
neb jsou to slzy stromů blýskavé.
Že skvosty jinovatky, 
sňatkem ledu s dechem jsou,
To zapomněl…,
že vlci v nitru lesa jeho
stále neúnavně řvou.

Les jeho tleje. 
Rozkládá se.
A člověk modlit se už zapomněl.
Usnul. Byv stále v dění.
Spal. A při tom nepřítomně bděl.

Tak jeho řasy 
pokryté jsou jinovatkou.
Za noci nejtemnější v roce.
Svůj život vzal jsi rychlou zkratkou.
Svůj život vzal si. 
Až k smrti zapomněl.



Noc temná nejvíc je teď v roce.
Noc temná snem.
V něm Člověk nechal chladně zemřít
jas. A smolou sladký den.
Za noci nejtemnější v roce 
mohlo se znovu narodit.
Za noci nejtemnější v roce
Světlo.
Zas mohlo s vůní lesa žít.

You Might Also Like

0 komentářů