, , , ,

Munch vs, tryskáč 1:0

pondělí, února 19, 2018

O Munchovi jsem tady už párkrát psala (no ano, přesně dvakrát). A zde článek do třetice. Proč? Protože Seveřani a vše kolem nich bývá až přitažlivě dekadentní, protože jejich kultura je tajemná a syrová stejně jako jejich příroda, a protože mě k tomu inspirovala Supermodelka a krabice Brillo, kterou právě čtu – to je taková odlehčená ekonomická příručka pro pankáče, kteří místo na trávě ujíždí na umění.

Edvard Munch (čte se to münk, ale já mu taky říkám munch) je norský malíř, který umřel v 81 letech rok a půl před koncem 2. světové války. To je vlastně skvělé, protože už kolem třicítky, kdy namaloval slavný Výkřik, o kterém vám tu chci psát, se strachoval, že asi zešílí a co nevidět nejspíš umře. Tak neumřel, co nevidět, ale až za dalších 50 let.

Asi nebudu přehánět, když napíšu, že Výkřik je jediné dílo od Muncha, které většina známe. Ostatní ne. Není třeba se za to stydět, až do 2. května 2012 Munch také nepatřil do topky nejžádanějších autorů uměleckých aukcí.

munch výkřik
Zdroj: Národní muzeum v Oslu
Také jste si nejspíš mysleli, že ten obraz je jen jeden (a nebylo by na tom nic divného). Ale není! Ty obrazy jsou celkem čtyři a byly namalovány postupně od roku 1893 do roku 1910. Jeden z nich je v Norské národní galerii, dva jsou v Munchově muzeu v Oslu a jen jednomu udělily úřady povolení vycestovat. Toto dílo se dostalo do aukce a učinilo tak z Výkřiku nejdražší Munchovo dílo vůbec.

A proč? Protože v dnešním světě vysokého umění musí soukromí galeristé a provozovatelé aukčních domů ovládat investice a obchodní dovednosti mnohem lépe než dějiny umění, protože k obchodu patří marketing, protože marketing zas potřebuje příběh, a protože příběh Výkřiku je prostě skvělý.

Náš Výkřik vznikl jako třetí v pořadí v roce 1895, když bylo malíři 32 let (okolnosti vzniku jsem nastiňovala v článku o malířovo skupinové výstavě na Kampě). Kromě toho, že zrovna neměl ani floka a pil, neměl štěstí ani s ženskou (jak je ta historie aktuální...). V pocitu této osobní beznaděje začal prý podléhat myšlence, že je jeho život ohrožován duševní chorobou, která v rodinné anamnéze nebyla výjimečnou. Není lepšího řešení než odrazit emoce do umělecké tvorby. A proto mělo být jeho záměrem hlavně zachycení vlastních niterních prožitků než docílení dokonalého vizuálního zážitku.  

Všechny čtyři obrazy znázorňují androgynní postavu stojící na dřevěném mostě v úpatí kopce osloské čtvrti Ekeberg, v místě, kde se nachází blázinec a ve stejné ulici také jatka. Celý výjev zastřešuje krvavé nebe. Říkalo se, že most byl oblíbeným místem sebevrahů a v okolí se pak mísily zvuky zvířat hnaných na porážku a nářek duševně nemocných. Rozebírat možný obsah obrazu a jeho kompozici by vydalo na další článek. Naše verze obrazu pro aukci v Sotheby’s je namalována pastelem na lepence, skládá se z 12 barev, postava má jednu nosní dírku modrou a druhou hnědou a do rámu je vryta Munchova báseň popisující procházku s přáteli při západu Slunce. Prý je tato verze barevně nejpestřejší a nejsytější.

munch výkřik sothebys
Vydražený obraz v Sotheby's
Zdroj: The Wall Street Journal
Ovšem tím příběh nekončí, protože cenu jednoho obrazu ovlivňuje i příběh těch dalších, tím spíš, že nejsou ke koupi dostupné. V roce 1994 při zahájení zimních her v Lillehammeru odcizili 2 muži obraz z Národní galerie se vzkazem „děkujeme za mizerné zabezpečení“, v roce 2004 byl zas odcizen další Výkřik spolu s Madonou z Munchova muzea. Celé to ale má happy-end – všechny obrazy se našly, zloději byli dopadeni a pastel na lepence se i se svým příběhem prodal za necelých 119,9 milionů USD (to je skoro 2,5 miliardy CZK). Za to se dá pořídit třeba tryskáč a pořád vám slušných pár stovek milionů zbyde. Akorát o koupi tryskáče se nepíše nikde a o koupi Výkřiku informovala média po celém světě.

A tak je Výkřik spolu s da Vinciho Monou Lisou asi nejzkomercionalizovanějším dílem popové kultury – známe ho v podání Andyho Warhola, seriálu Simpsonovi, jako ústřední tvář filmu Sám doma i filmu „Scream“ Wese Cravena, z komiksů méně známých autorů i z merchandisingových produktů všeho druhu.

Tak někdy jindy si třeba napíšeme o aktuálně nejdražším obrazu na světě od da Vinciho (za 5 tryskáčů) nebo o Picassovo potrhaných plátnech (za tryskáč a červené Ferrari 250 GTO z roku 1962 k tomu). A pak že je umění nudná humanitní věda…

Munchovo muzeum chystá na konec května 2018 dokonce
Warholovu výstavu s názvem "After Munch"
Zdroj: Munchovo muzeum

You Might Also Like

0 komentářů